Znáte příčiny podvýživy?

Příčin podvýživy je celá řada. Obecně však můžeme za nejčastější příčiny považovat stav, kdy je buď snížen příjem nebo zvýšena potřeba živin, popřípadě jde o kombinaci obou faktorů.

• Nedostatečný příjem energie a bílkovin (nízký příjem stravy)

Snížený příjem stravy (a tedy i energie) se velmi často vyskytuje např. u většiny chronických onemocnění spojovaných s nechutenstvím a také u onkologických onemocnění. Podvýživa není vzácností u starších lidí, u kterých je chuť k jídlu také výrazně snížena, navíc je pro seniory často náročné pořídit si plnohodnotnou stravu.

• Nedostatek bílkovin 

K této formě podvýživy může dojít například po náročných operacích a úrazech, při chronických ranách, popáleninách, při těžkých zánětech, obecně se může ale vyskytovat u chronicky nemocných seniorů. Pro tento typ podvýživy je typická ztráta svalové hmoty, přičemž pacient nemusí být vůbec hubený. Také se vyskytuje celková slabost, ochablost svalů rukou a nohou, proto mají tito pacienti potíže udržet se na nohou a jejich stisk ruky je velmi slabý. Bohužel dochází také ke zhoršení funkce srdečního svalu a dýchacích svalů, proto je pacient více ohrožen vznikem zápalu plic.

• Poruchy trávení

Příčinou podvýživy může být i porucha trávení, která nastává např. u onemocnění slinivky břišní, při kterých je snížena tvorba trávicích enzymů a stavů po operaci žaludku nebo při poruchách vstřebávání, kdy je narušena schopnost střev přijímat důležité živiny, jako je tomu např. při syndromu krátkého střeva za přítomnosti píštělí nebo u Crohnovy choroby.

Všechny uvedené příčiny mají společný důsledek. Zhoršení stavu výživy zhorší i průběh základního onemocnění. Organismus se tak dostává do začarovaného kruhu. V nejzávažnějších případech je tento stav již nevratný a nelze jej řešit zvýšeným množstvím nebo obohacením běžné stravy.

Důsledky podvýživy:

Podvýživa může mít pro člověka mnoho negativních důsledků: 

• ztráta fyzické a psychické síly a odolnosti, 
• únava, zhoršení průběhu onemocnění, zhoršení kvality života, 
• prodloužení doby pobytu v nemocnici, 
• horší a delší průběh rekonvalescence pacienta, 
• různé komplikace a onemocnění, kterým by bylo možné se díky dobré kondici a při lepším stavu výživy vyhnout, 
• zvýšení rizika úmrtí pacienta.

Vliv nedostatku energie a živin je mnohem vyšší, pokud tělo bojuje s akutním nebo chronickým onemocněním. Například chronický zánět zvyšuje spotřebu energie a zároveň se snižuje tvorba bílkovin, což vede k mnohem rychlejšímu rozvoji podvýživy, k narušení obranyschopnosti organismu a tím i ke zpomalení procesu uzdravení.

Pacient s podvýživou patří do rukou lékaře. Dodat energii v době onemocnění není vždy možné jen úpravou jídelníčku. Moderní medicína však nabízí řešení ve formě kompletní vyvážené tekuté stravy (enterální výživy), která doplní příjem energie, bílkovin a ostatních živin v optimálním poměru. V případě, že je pacient schopen přijímat stravu ústy, lékař mu může předepsat výživu k popíjení (tzv. sipping). Pokud u pacienta dochází k častému zaběhnutí stravy či tekutiny, lze použít modulární přípravky k jejímu zahuštění. Pokud pacient nedokáže přijímat stravu přes ústa, je možné mu podávat enterální sondovou výživu prostřednictvím zavedené výživové sondy, PEG nebo PEJ.