Úvodní stranaVýživa dospělýchVýživa a proleženiny
 

Hojení proleženin

Co je to proleženina a proč vzniká?

Proleženina (dekubitus) je ohraničená oblast poškozené kůže popř. podkožní tkáně. Vzniká v důsledku déletrvajícího působení tlaku zejména na kostní výčnělky, na kterých spočívá největší váha nemocného (např. křížová kost, patní kosti, lopatky, lokty atp.). Ke vzniku proleženiny může docházet také vlivem třecích sil (např. příliš intenzivní mytí či sušení/frotování pokožky nemocného) nebo střižných sil (např. nešetrné posouvání/smýkání nemocného po podložce) působících na pokožku nemocného.

Tlak těla proti tvrdé podložce v oblasti kostních výčnělků, tření, ale i střižné síly vedou ke stlačení drobných cévek v kůži a především v tkáních uložených pod kůží. Buňky tkáně v této oblasti jsou pak nedostatečně zásobovány krví, tedy i kyslíkem a živinami a postupně odumírají. Na zániku buněk se velkou měrou podílí také jejich mechanické poškození zapříčiněné právě déletrvajícím působením tlaku. 
proleženiny vznikají obvykle velmi rychle, v některých případech dokonce během několika hodin. Některé statistiky uvádějí, že dvě třetiny všech proleženin, vzniklých u nemocných upoutaných na lůžko, se objevují v prvních 14 dnech imobility (nepohyblivosti) nemocného. 

Proleženina je závažné onemocnění, na jehož vzniku se podílí celá řada dalších rizikových faktorů, mezi nejdůležitější z nich patří:

Celkový zdravotní stav

Velmi důležitou roli hraje celkový zdravotní a psychický stav nemocného. Riziko vzniku proleženin může zvyšovat celá řada onemocnění např. cukrovka, cévní a neurologické choroby, špatný stav výživy, maligní onemocnění, anemie, infekční onemocnění s vysokými teplotami atp. Také bolest, apatie, deprese a celková psychická nepohoda zvyšují riziko vzniku proleženin.

Pohyblivost

Riziko vzniku proleženin se zvyšuje u nemocných dlouhodobě upoutaných na lůžko nebo kolečkové křeslo či s jinak omezenou pohyblivostí. Zatímco zdravý člověk mění často a spontánně svoji polohu (vsedě i vleže) a tím zabraňuje nadměrnému působení tlaku na jednu tělesnou partii, nemocný zcela nepohyblivý nebo s pouze omezenou hybností zůstává po dlouhou dobu v jedné pozici. Tím dochází k nadměrnému zatížení určité části těla a ke zvýšenému riziku vzniku proleženin v důsledku působení déletrvajícího tlaku.

Věk

Riziko vzniku proleženin se s věkem výrazně zvyšuje. Starší nemocní mají v důsledku přirozených změn způsobených stárnutím horší kvalitu kůže, zmenšené množství svalové hmoty i horší prokrvení tkání. Pokožka i svalová tkáň tak hůře odolávají mechanickému zatížení (tlak, tření, střižné síly). Podkožní tkáň a svaly se navíc obtížněji vyrovnávají s nedostatkem kyslíku při nedostatečném prokrvení tkáně a hůře odolávají působení tlaku.
Nesmíme zapomínat ani na skutečnost, že starší osoby mohou být omezeně hybné, trpět nějakým funkčním postižením či mít sníženou kvalitu čití a vědomí než mladší lidé. Osoby ve vyšším věku se obvykle dlouhodobě léčí s více než jedním onemocněním. Všechny tyto skutečnosti je nutno brát v úvahu, neboť mohou zvyšovat riziko vzniku proleženin.
Proleženina nicméně není onemocněním, které postihuje výhradně seniory. Může se vytvořit u lidí jakékoli věkové skupiny, včetně kojenců.

Vlhkost způsobená inkontinencí či nadměrným pocením

Nemocní, kteří nedokáží kontrolovat odchod moči či stolice nebo se nadměrně potí (např. v teplých dnech či v důsledku horečnatých stavů), jsou více ohroženi vznikem proleženin. Vlhkost způsobená přítomnosti potu, moči a stolice může kůži poškozovat, neboť vede k zapaření pokožky a k možnému vzniku opruzenin. Kůže je pak křehká a velmi náchylná k mechanickému poškození. Agresivní povaha moči a stolice může pokožku dráždit a navíc hrozí vysoké riziko zanesení infekce z moči a stolice do porušené kůže. Infekce, zejména není-li léčena, vede k dalšímu prohlubování rány

Výživa a hydratace

Špatný stav výživy zvyšuje riziko vzniku proleženin hned z několika důvodů. V důsledku ztráty tělesné váhy a úbytku podkožního tuku více vystupují kostní výčnělky. V oblasti kostních výčnělků, které jsou ve styku s pevnou podložkou (lůžko, židle, atp.) se zvyšuje působení tlaku na kůži a podkožní tkáně. Špatný stav výživy může vést dále k otoku tkáně a tak snižovat prokrvení v postižené oblasti. V neposlední řadě může mít špatný stav výživy za následek úbytek svalů a tím i sníženou pohyblivosti nemocného. Nemocný pak setrvává po dlouhou dobu v jedné poloze, protože sám není schopen svou pozici měnit buď vůbec nebo jen s obtížemi. Všechny výše uvedené skutečnosti zvyšují riziko vzniku proleženin.
Nedostatečný příjem stravy a tekutin snižuje dále toleranci kůže a podkožních tkání k mechanickému zatížení a zvyšuje tak riziko vzniku proleženin.

 
Infolinka ZDARMA

Po - pá | 8 - 16
800 110 000

Logo Nutridrink

PORADNA ODBORNÍKA

Dotaz od: Věra B. (26. 10. 2016)

Dobrý den,prosila bych o radu.Mamka 74 let má rakovinu plic.Trpí nechuten.při pokusu o jídlo má pocit na...[více]

Odpověď:

Dobrý den,
pocit na zvracení může souviset s některými léky na léčbu
bolesti, které někdy tito...

 
 
 

NUTRITEST

 
 
 
Vyberte si správný nutridrink
 
 
 
všechna videa

Video

 

Výživa v nemoci - Jak užívat Nutridrink

Jistě jste již slyšeli o Nutridrinku, který je určen k tekuté výživě – sippingu. Pro koho je vhodný, kdy a jak se užívá a co znamení pomalé popíjení, se dozvíte v našem videu. 

spustit video

 

Soutěž

 

Připravujeme pro Vás novou soutěž

 

E-MAILOVY ZPRAVODAJ


VAŠE PŘÍBĚHY

Dcerka ma dmo,viacnasobne postihnutie a tiez uziva nutridrinky.Prospievaju jej,...[více]
pokračování příběhu | pravidla
 
VLOŽIT VLASTNÍ PŘÍBĚH