Jak proleženinám předcházet?

Prevence proleženin je velmi důležitou součástí péče o ležícího a omezeně hybného nemocného. Naštěstí vzniku proleženin lze většinou správnou péčí předejít nebo pokud již proleženiny vzniknou, alespoň zabránit dalšímu zhoršování jejich stavu. Preventivní opatření zahrnují celou řadu důležitých kroků, jejichž hlavním cílem je v první řadě zamezit či alespoň zmírnit působení tlaku na pokožku nemocného, eliminovat tření a působení střižných sil (smyku) a dále zlepšit schopnost kůže a podkožních tkání nemocného odolávat mechanickému zatížení.

Preventivní opatření minimalizující mechanické zatížení tkáně (tlak, smyk, tření)

Pravidelným polohováním nemocného a používáním vhodných lůžek (antidekubitálních matrací) lze zajistit, aby žádná část těla nebyla příliš dlouho vystavena nadměrnému tlaku. Polohování je nutné i u sedících nemocných. Polohovací (antidekubitální) pomůcky zajišťují vhodnou polohu nemocného a slouží k podkládání tlakem ohrožených míst. Zabraňují tomu, aby se různé kostní výstupky dotýkaly spolu navzájem či s pevnou podložkou. Pokud je nemocný schopen aktivního pohybu, i když je na lůžku, je vhodné ho naučit, aby sám měnil v častých intervalech pozici těla. Imobilním nemocným je třeba umožnit pohyb pomocí jemu dostupných hrazdiček, koníků a jiných úchytů. Pokud není nemocný schopen aktivní spolupráce, musí ho polohovat jiná osoba (příbuzný, ošetřující personál, atp.) Četnost polohování závisí na riziku ohrožení. Polohu nemocného je nutno měnit nejméně každé dvě hodiny, ale u pacientů s vysokým rizikem vzniku dekubitů (např. u nemocných s vysokými teplotami či u septických pacientů) je třeba polohovat nemocného častěji.

Pokud nemocného lze vysazovat, je nutno dbát na to, aby neseděl příliš dlouho a na tvrdé podložce a nesjížděl ze židle. Maximální doba sezení se udává kolem jedné hodiny.
Při polohování nemocného, ale i při výměně prostěradla na jeho lůžku je nutno dbát na to, abychom nemocného po podložce „nesmýkali“ a nezvyšovali tak riziko vzniku proleženin v důsledku působení nůžkového efektu (střižných sil).
V péči o kůži platí varování, že není vhodné příliš intenzivní mytí a mechanické vytírání kůže nemocného či masírování zarudlých oblastí v místě kostních výčnělků. Tyto aktivity by mohly zvyšovat tření a vést k poškození kůže nemocného. Kůži nemocného je vhodné např. osušovat pouze jemným „poťukáváním“ ohrožených míst ručníkem.

Preventivní opatření zvyšující odolnost kůže vůči mechanickému zatížení

  • Péče o kůži

Kůži nemocného je třeba pravidelně - alespoň jednou denně - prohlížet a kontrolovat. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat zarudlým místům či drobným oděrkám a trhlinkám. Pokožku nemocného je nutno udržovat čistou, suchou (nikoli vysušenou) a vláčnou. Nemocný by se měl mýt, koupat či sprchovat v teplé (nikoli horké) vodě a k omývání pokožky používat měkké hadříky či houby, aby se kůže příliš nedráždila nebo se dokonce neporanila. Horká voda a mýdla pokožku vysušují a není proto vhodné je používat. Také nadměrná vlhkost pokožky způsobená přítomností potu, moči nebo stolice může kůži poškozovat. Po koupeli či mytí je v takovém případě vhodné užívat přípravky omezující negativní vliv vlhkosti (např. spreje). Vhodné je pravidelné používání krémů či olejů, které pokožku promašťují a zároveň ji chrání před vysoušením. Pozor také na zbytky potravin (drobečky) v lůžku nemocného.

  • Výživa a pitný režim

Riziko vzniku proleženin vzrůstá u nemocných, jejichž kůže není dobře vyživená a hydratovaná, tedy v případě, že nemocný nekonzumuje dostatečné množství plnohodnotné vyvážené stravy a nemá dostatečný příjem tekutin.

Dehydratace je jedním rizikových faktorů pro vznik proleženin. Dostatečný příjem tekutin je nutný pro zajištění správného napětí a prokrvení kůže, které jsou základem prevence proti jejímu mechanickému poškození.
Obecným předpokladem vyhovující výživy je dostatečný příjem všech esenciálních (základních, nepostradatelných) látek. Pokud některá z nich chybí, může to vést k závažným poruchám zdraví až k ohrožení života. Strava nemocných, kteří jsou ohroženi vznikem proleženin, by měla obsahovat především dostatek energie a plnohodnotných bílkovin (ty jsou obsaženy např. v mase, mléce a mléčných výrobcích - jogurtech, tvarohu a sýrech). Zapomínat bychom neměli ani na vitamíny a minerální látky, které jsou nepostradatelné pro správnou přeměnu základních živin (cukrů, tuků a bílkovin) a mají v našem organizmu celou řadu dalších důležitých funkcí.

Jak proleženiny léčit?

Celkový zdravotní stav nemocného s proleženinou je obvykle takový, že vyžaduje pravidelnou péči nejen praktického lékaře, ale často i lékaře specialisty. Konzultujte tedy prevenci a léčbu proleženin s ošetřujícím lékařem nemocného či sestrou. Lékař spolehlivě zhodnotí celkový zdravotní stav nemocného, navrhne vhodnou celkovou i lokální léčbu proleženiny. Sestra by vám měla pomoci navrženou péči naplánovat a realizovat ve vašich domácích podmínkách.

Více informací naleznete na http://www.hojeni21.cz 

 
Infolinka ZDARMA

Po - pá | 8 - 16
800 110 000

Logo Nutridrink

PORADNA ODBORNÍKA

Dotaz od: Věra B. (26. 10. 2016)

Dobrý den,prosila bych o radu.Mamka 74 let má rakovinu plic.Trpí nechuten.při pokusu o jídlo má pocit na...[více]

Odpověď:

Dobrý den,
pocit na zvracení může souviset s některými léky na léčbu
bolesti, které někdy tito...

 
 
 

NUTRITEST

 
 
 
Vyberte si správný nutridrink
 
 
 
všechna videa

Video

 

Výživa v nemoci - Jak užívat Nutridrink

Jistě jste již slyšeli o Nutridrinku, který je určen k tekuté výživě – sippingu. Pro koho je vhodný, kdy a jak se užívá a co znamení pomalé popíjení, se dozvíte v našem videu. 

spustit video

 

Soutěž

 

Připravujeme pro Vás novou soutěž

 

VAŠE PŘÍBĚHY

Dcerka ma dmo,viacnasobne postihnutie a tiez uziva nutridrinky.Prospievaju jej,...[více]
pokračování příběhu | pravidla
 
VLOŽIT VLASTNÍ PŘÍBĚH